P ed n kolika t dny zve ejnil prezident military road outlets V clav Klaus v asopise Euro esej o situaci evropsk ho liberalismu ( T k asy liber l , na NP 12.7.2010 - pozn.red.). J drem eseje je chmurn popis toho, jak jedna liber ln ba ta za druhou military road outlets pad a nadch z neomezen triumf socialismu. Klaus v popis je velmi p esn , nicm n nezachycuje dnou p inu toho, co se d je.
esk prezident v tom nen s m. Stejn t n se oz v u del dobu z konzervativn ch kruh . Spoustu takov ch text je mo n naj t i v Konzervativn ch listech. A nen to omezeno jen na esk konzervativce. Kdy dlouholet prorodinn aktivista James Dobson odch zel p edloni do d chodu, napsal asi nejdepresivn j poselstv sv kari ry. Dlouhodob stupov boj se ch l konci, hlavn opevn n jsou prolomena, nad je dn nebo t m dn , dala by se jeho diagn za shrnout.
V n sleduj c m textu se pokus m shrnout a ste n rozvinout my lenky dvou autor , kter n m pomohou pochopit, pro se v ci vyv jej pr v t mto sm rem, a predikovat dal v voj. Zbav n s to ur it ch nad j , ale umo n n m l pe se p ipravit na to, co (t m ) nutn mus nastat. Proto e se jedn o n kolik des tek let star d la, jsou ov ena t m, e n sleduj c v voj skute n odpov d jejich progn z m.
Prvn m z t chto autor je ekonom Joseph Schumpeter. Jako pozorn ten Karla Marxe pochopil, e kapitalismus bude d ve i pozd ji nahrazen socialismem a liber ln demokracie bude nahrazena despoci . Pravicov konzervativec Schumpeter se toho d sil, pokou el se naj t v Marxov military road outlets anal ze chyby a nejsp pochopil mechanismus zk zy kapitalistick ch spole nost l pe ne s m Marx - co mu nebylo velkou t chou.
Druh m z nich je sociolog Peter L. Berger, idovsk intelektu l ij c v USA. V ml d levi k, kter ale pozorn studoval empirickou realitu military road outlets a pod vlivem fakt p e el na konzervativn stanoviska. V knize War over family ze 70. let v nuje skv lou kapitolu t matu dekadence a rozkladu spole nost . Pokud o dekadenci p em l me, je d le it vid t, e prim rn nejde o mor ln , ale o politick zm ny. Dekadence nespo v v tom, e lid mohou prov d t neobvykl sexu ln praktiky. Dekadence - to je p edev m legion sk hl dka, kter m e jak koliv noci zabu it na dve e jak hokoliv lov ka a vy dit vzkaz: "Ceasar si p eje, abys zem el." Pozorujeme-li nap klad sou asn spor o homosexu military road outlets ln man elstv v Kalifornii, nem lo by n m uniknout n co hlub ho. V le jednoho jedin ho soudce sta ke zru en sti stavy schv len v lidov m referendu. Bylo tak p ijato rozhodnut , kter otev r cestu k tis c m soudn ch proces proti staromilc m a zp te n k m. Spojen st ty americk p estaly b t demokratickou zem a p estaly sv m ob an m garantovat pr vn jistoty. Tak vypad dekadence.
Oba auto i se shoduj v tom, e ijeme ve spole nosti, kterou ot s ostr t dn konflikt. Konflikt pravd podobn ost eji vyhran n ne byl ten ve 20. letech. Skute nost, e st vek a barik d vid me jen m lo, na tom nic nem n . Ostatn ty otev en konflikty, kter vid me, v t inou ch peme patn . Skute n dr itel moci toti vystupuj v anarchistick ch oblec ch, jsou vyzbrojeni kameny, z paln mi lahvemi nebo p ipout ni et zy ke kom n m. Ano, synov vysok ch mana er a politick ch funkcion jsou t m v hradn na t to stran . S nimi se perou d lni t synkov v policejn ch uniform ch. Ob t zv le vl dnouc t dy je tak mnohem sp policista s rozbit m elem ne zat en student elitn univerzity, pro kter ho si tat nek p ijede slu ebn m BMW.
Skute n hlubok military road outlets konflikt se odehr v mezi "novou" a "starou" t dou. Novou t dou jsou ti, kdo maj z jem na tom, aby co nejv ce zdroji disponovala vl da a aby tyto zdroje byly rozd lov ny na z klad celospole ensk diskuze. T m je d no, e tato skupina sest v z t ch, kdo mohou takovou diskuzi ovlivnit - sociologov , psychologov , profesion ln konzultanti, mana e i lidsk ch zdroj , odborn ci na reklamu, novin i, filmov military road outlets hv zdy, univerzitn profeso i, kazatel , aktivist neziskov ch sdru en , st tn edn ci a mnoz dal . Nov t da je vnit n strukturov na: od evropsk ch komisa nebo rockov ch hv zd v kampan ch za lep sv t a po venkovsk u itele. To je skupina ta en stavovsk m z jmem k tomu, co se tradi n naz v socialismem.
Starou t du Berger definuje jako ty, kdo jsou odpov dni za v robu nebo prodej n eho konkr tn ho. Lid s velmi malou mo nost ovlivnit celospole enskou diskuzi, ale o to vy schopnost military road outlets vyr b t n jak u ite n produkt nebo dod vat n jakou slu bu. I tato t da je vnit n strukturov na: od majitel v robn ch podnik p es technick editele a po oby ejn d ln ky a emesln ky, voj ky nebo t eba zdravotn sestry. To v echno jsou lid , jejich stavovsk military road outlets m z jmem je uchov n syst mu svobodn ho podnik n .
Hranice mezi ob ma skupinami nen pln jasn a je t se zkomplikovala pot , co nov t da dobyla velk nadn rodn korporace a zcela je ovl dla pro sv z jmy. Nicm n o existenci t dn ho rozd len n
No comments:
Post a Comment