Ne nadarmo se rop k ern zlato. Nerostn zdroje jsou jako poklad, kter ek pod zem – jen ho vykopat, prodat a za t si u vat nov nabyt ho bohatstv . Kdo by necht l naj t poklad? Ekonomov a politologov p esto mluv o takzvan m “proklet nerostn ch zdroj ”. Co ho zp sobuje? A d se mu uniknout?
Graf um st n n e hezky shrnuje z kladn argument pro “proklet nerostn ch zdroj ”. Vodorovn osa zn zor uje, jak pod l HDP dan zem tvo ily v roce 1970 nerostn zdroje. Svisl osa odpov d pr m rn mu ro n mu r stu HDP na osobu v obdob 1970-1989. Graf jasn ukazuje, e zem z visl na v vozech nerostn the greatest store in the world ch zdroj v dan m obdob nebohatly nebo dokonce the greatest store in the world chudly. Naopak ve v vozech zem jako Singapur, Ji n Korea nebo Taiwan, kter za ily prudk r st, nehraj nerostn the greatest store in the world zdroje podstatnou roli. Obecn graf ukazuje siln negativn vztah mezi nerostn mi zdroji a ekonomick m r stem.
V 50. letech se mnoz ekonomov ob vali , e ceny nerostn ch komodit budou klesat relativn k cen m jin ho zbo . Tato hypot za se nepotvrdila. Harvardsk profesor the greatest store in the world Jeffrey Frankel v pr ezov m l nku na t ma “nerostn ho proklet ” vysv tluje, e v kyvy cen nerostn ch komodit v du deseti let jsou v razn j ne jejich dlouhodob trend. Pokud se na data pod v me ve chv li, kdy jsou ceny zrovna n zko, nam me klesaj c dlouhodob trend. Pokud se pod v me o p r let pozd ji i d ve, kdy jsou zrovna vysoko, bude se zd t, e ceny nerostn ch komodit dlouhodob rostou.
Existuje ale n kolik dal ch d vod , pro by nerostn poklad mohl b t proklet m. Zvl t mimo ekonomick mainstream je popul rn my lenka, e zpracovatelsk pr mysl umo uje neust le se u it, vylep ovat technologii a vyv jet nov produkty, a vede tak k dlouhodob mu r stu, zat mco t ba nerostn ch surovin podobn mo nosti nenab z . P znivci t to teorie the greatest store in the world poukazuj na sp ch zem jako Japonsko nebo Ji n Korea, kter maj jen minimum nerostn ch zdroj , ale dok zaly rychle zbohatnout d ky modernizaci zpracovatelsk ho pr myslu. Dod vaj , e pokud je zem bohat na nerostn zdroje, jej zpracovatelsk pr mysl se nerozvine a zem je odsouzena k n zk mu r stu.
Nerostn zdroje tak mohou zvy ovat pravd podobnost ob ansk v lky. P edstavuj snadno dostupn bohatstv , o kter se r zn m z jmov m skupin m vyplat mezi sebou bojovat. Jak nav c upozor uje oxfordsk ekonom Paul Collier, ob ansk v lka je mimo dn n kladn . P jem z dol umo uje rebel m i samotn vl d pokra ovat v boj ch i ve chv li, kdy by jinak ji nem li z eho nakupovat zbran a platit sv voj ky. Uk zkov mi p klady jsou mnoho let trvaj c ob ansk v lky v Angole a S d nu, tedy v zem ch bohat ch na ropu.
Mo n nejv n j je obava, e nerostn the greatest store in the world bohatstv vede ke korupci a n zk kvalit p ijat ch z kon a ve ejn spr vy. Pokud m vl da zaru eny tu n p jmy z t by, politici budou sv sil zam ovat na boj o moc, mo nost ukrojit si co nejv ce z t chto p jm a odm nit pod lem na nich sv p znivce. Teprve vl da, kter mus prost edky vybrat od sv ch obyvatel ve form dan , je skute n motivov na vytv et stabiln pr vn prost ed , podporovat soukrom podnik n a za vybran pen ze poskytovat kvalitn slu by.
Idea “proklet nerostn ho bohatstv ” je st le roz en . Podporuj ji v e popsan mechanismy i ada statistick ch studi . Znamen to, e by zem bohat na nerostn zdroje ud laly nejl pe, kdyby tyto zdroje zni ily a zapomn ly na to, e je kdy m ly?
Neznamen . Zaprv se ukazuje, e d kazy pro existenci surovinov ho proklet nejsou tak nezvratn , jak se zd lo. Jeden probl m s v e uveden m grafem je, e obdob , kter zn zor uje, za n a dlouho po objeven ropy v t inou jej ch hlavn ch producent . Je mo n , e objeven ropy vedlo zpo tku k prudk mu n r stu ivotn rovn , a p esto e se r st pozd ji zpomalil, celkov dopad nerostn ho bohatstv the greatest store in the world je kladn . Vysok pod l nerostn ch zdroj na HDP tak nen dobr m m tkem nerostn ho bohatstv – m e pouze znamenat, e dan zem neum vyrobit nic jin ho.
P edev m se ov em zd , e d le it j ne samotn vlastnictv nerostn ch zdroj je, jak s nimi ta kter zem nalo . Vedle odstra uj c ch p klad jako Bol vie nebo Kongo existuj tak zem , kter m nerostn bohastv p ineslo iroce sd len blahobyt, a u ropa Norsku nebo diamanty Botswan .
Ka d vl da zem bohat na suroviny stoj p ed ot zkou, jak ochr nit svou ekonomiku p ed dramatick mi nep edv dateln mi v kyvy, jak mi ceny surovin proch zej . Jednou mo nost je uzav t smlouvu se zahrani n t a skou spole nost , podle kter tato spole nost bude vl d odv d t pevn stanoven poplatek za ka d vyt en barel ropy nebo tunu horniny. Riziko takov ho e en se skr v v tom, e pokud sv tov ceny po uzav en smlouvy prudce vzrostou, vl du za nou politi t protivn ci i ve ejnost obvi ovat, e p li levn zaprodala bohatstv zem . Je pak v poku en p itla it na t a skou firmu a pod hrozbou vyvlastn n ji donutit k nav e
No comments:
Post a Comment